In vivo

In vivo znamená „v živém“: experimenty prováděné v intaktním organismu, nikoli v kultuře. Ve výzkumu peptidů tento pojem téměř vždy označuje práci na hlodavcích — myších a potkanech — přičemž modely dania pruhovaného, králíka, psa a primátů se objevují v pozdějších fázích.

Co in vivo přidává a co jej stále omezuje

Studie in vivo vrací do hry najednou všechny procesy, které buněčný test odstraňuje: absorpci z místa podání, vazbu na plazmatické proteiny, distribuci do tkání, jaterní a renální clearance, expozici peptidázám, imunitní rozpoznání a homeostatickou zpětnou vazbu. Peptid, který se in vitro váže na svůj receptor s nanomolární afinitou, se ve zvířeti k tomuto receptoru nemusí nikdy dostat, a právě zde se zastavuje velká část peptidových programů.

Interpretace stále vyžaduje opatrnost. Obvyklým slabým místem je validita modelu — indukovaný model na hlodavcích se lidskému onemocnění, podle něhož je pojmenován, podobá jen částečně. Mezidruhové rozdíly v sekvenci receptoru, rychlosti metabolismu a profilu peptidáz ovlivňují výsledky a přepočet z hlodavců na člověka není prostým poměrem. Kvalita studií se liší: randomizace, zaslepení a zdůvodnění velikosti vzorku jsou v literatuře o peptidech uváděny nekonzistentně.

Všimněte si pravidla formulace, které na tomto webu platí: zjištění in vivo se popisují s uvedením druhu a modelu a nikdy nepodporují tvrzení o lidech.

Související pojmy a materiály

preklinický · klinická studie fáze 1/2/3 · druhová reaktivita. Referenční materiál: všechny výzkumné produkty.